Acháty – obrazy ukryté v kameni
Acháty mě uchvátily už při prvním nálezu. Ty z Kozákova a Frýdštejna – Bezděčína mají nádhernou kresbu, která připomíná vrstvy dřeva nebo krajinu pohledem z výšky. Každý achát je originál – některé mají drobné dutinky, jiné uzavřené vrstvy jako malovaný portrét. Nejkrásnější jsou ty, kde se v dutinách tvoří krystaly křišťálu, ametystu nebo jemné náznaky barevné geody.
Sbírat acháty není jen o hledání – je to o trpělivosti a vnímání detailů. Obvykle je najdete ve zvětralém melafyru, často na povrchu v jílu nebo štěrbinách, kam se dostaly po miliony let trvajících změnách. Nejtěžší část je poznat, že zcela obyčejný šedivý kámen může uvnitř skrývat duhovou kresbu. Teprve po rozříznutí a vyleštění ukáže svou pravou krásu. Některé z mých nejpovedenějších kusů pochází právě z Bezděčína – okaté acháty s jasnými proužky i méně časté mechové s tmavými inkluzemi chloritu.
Ametyst – fialové světlo z hlubin
Fialové krystaly ametystu jsem našel také v dutinách melafyru, často ve spojení s achátem nebo křemenem. I když největší krystaly pochází z Jižní Ameriky, i ty české mají své kouzlo – jsou drobnější, ale často průzračné a jemně zabarvené. Nejkrásnější bývají ty s výraznou špičkou a sytým fialovým odstínem. V některých případech se krystaly v dutině seskupují do rozety nebo do geodické formace.
Ametyst je kámen, který v sobě nese klid – a snad i trochu magie. Starověké pověry mu přisuzovaly ochranu před opojením, dnes je spíš symbolem soustředění a duchovní rovnováhy. Pro mě je to kámen, který přitahuje pozornost už z dálky. I malý úlomek ametystu v šedi horniny dokáže rozzářit den.
Fluorit – krychlový král severu
Na haldách v Jílovém u Děčína a na starých místech u Křižan jsem našel kusy fluoritu, často zeleného nebo jemně fialového, někdy v klasických krychlových krystalech. Fluorit mě fascinuje nejen svými barvami, ale i štěpností – při opatrném rozlomení se dělí na perfektní kostky, někdy až osmistěny. Jeho skelný lesk a průsvitnost z něj dělají krásný sbírkový kámen.
Při hledání fluoritu je třeba mít štěstí a taky trpělivost – často je ukrytý hluboko v haldách, v drobných trhlinách a starých odvalech. Dnes už se v některých lokalitách nesmí těžit ani sbírat, takže nálezy jsou čím dál vzácnější.
Augit – tmavý krystal z nitra sopky
Z lokalit, které mě opravdu překvapily, musím zmínit Paškapoli u Bořislavi. Právě zde jsem nalezl několik volných krystalů augitu – lesklé, temně zelenočerné, až 2 cm velké. Vypadají, jako by pocházely z dávno vyhaslé sopky, což v podstatě není daleko od pravdy. Krystaly jsou často zarostlé ve zvětralé hornině a jejich vyproštění vyžaduje jemnost, jinak se rozpadnou.
Augit je nenápadný, ale zblízka zaujme – leskne se kovově, má ostré hrany a přirozenou geometrii. Je to minerál, který si na nic nehraje – prostý, ale silný.
Jaspis, chalcedon, chabazit… a další
Mezi mé další nálezy patří i jaspisy – červené, žluté i hnědé, často s jemnou kresbou. Ty z Kozákova bývají velmi výrazné a dobře se leští. Chalcedony jsou zas na pohled jemnější – šedobílé, průsvitné, někdy s nádechem modři. Často se skrývají v drobných žilkách nebo kulovitých útvarech v dutinách.
Zajímavým úlovkem byl i chabazit – zeolit s křehkými krystalky, které jsem našel přímo v Řepčicích a později i na Kozákově. Není příliš známý, ale při dobrém světle ukáže krásný skelný lesk.
Natrolit – jehličky ze stěn čediče
Jedním z nejzajímavějších nálezů posledních let byl pro mě natrolit ze staré výsypky nedaleko Soutěsky u Děčína. Už z dálky bylo vidět, že v tmavém čedičovém balvanu se leskne něco nezvyklého. Při bližším pohledu se ukázalo, že drobná dutina je vyplněná jemnými, skelně lesklými krystaly natrolitu – tenkými jehličkami, které vyrůstají jako vějíř nebo hvězdice z tmavého podkladu.
Tyto drobné krystaly působí až křehce – a také jsou. Stačí neopatrný pohyb, a krystal se odloupne nebo rozpadne. Proto jsem si z tohoto místa odnesl jen pár vzorků a o to víc si jich vážím. V kombinaci s porézní strukturou čediče vytvářejí působivý kontrast světla a tmy, tvrdosti a jemnosti. Natrolit je pro mě důkazem, že i v nenápadném kameni může příroda vykouzlit něco, co připomíná krystalický sníh uprostřed sopečné skály.
Vzorky jako vzpomínky
Každý nalezený minerál je pro mě nejen přírůstkem do sbírky, ale především vzpomínkou. Na místo, kde jsem ho našel. Na počasí, náladu, ticho lesa, někdy i na doprovod nebo zablácené boty. S každým kamenem si nesu i malý kus příběhu – svého i toho, co psala Země. A to je důvod, proč v tom pokračuji.